Číslo 8/26

Z obsahu
S Danielem Hovorkou o aktuálních otázkách rodinného práva / Radana Hrdličková informuje o rodinněprávních sympoziích / Sociální sítě kritickým pohledem Jiřího X. Doležala / Zuzana Peterová, Jan Januš, Michal Šebánek a Alexandra Mára Paurová přinášejí další díly svých seriálů / Do Egypta nás vedou serpentiny Martina Kováře

Už jste to četli? Závěry rodinněprávních sympozií v časopise Rodina  

Slyšela jsem kdysi, v dobách, kdy jsem shon ve vydavatelství pozorovala jen zvenčí, povzdech jednoho zkušeného redaktora, že periodikum je něco jako kolo a redakce jako veverka, která v něm neustále běží. Musím konstatovat, že některé staré hlášky si zachovávají nejen půvab, ale jdou tak na dřeň, že platí po věky věků. Nemění se, i kdybychom je tisíckrát modernizovali, upgradovali, aktualizovali a novelizovali. Pořád platí, že téhož dne, kdy dokončíte číslo časopisu, musíte už dávno připravovat další a mít relativně podrobnou představu o přespříštím a alespoň vzdálenou o tom následujícím.

Tak tedy: Léto poskočilo do druhé poloviny naším tradičním dvojčíslím pro červen a červenec, a tedy už je na světě osmé číslo letošního (již třetího) ročníku časopisu Rodina. Stručně vám představím jeho obsah.

Centrálním materiálem každého čísla je rubrika Rozhovor měsíce. Tentokrát šéfeditor Karel Havlíček pozval k mikrofonu vynikajícího legislativce a zkušeného znalce především opatrovnické problematiky Daniela Hovorku. „Nemůžeme jenom nějak šermovat všeobjímajícím spojením slovním, že máme hájit nejlepší zájmy dítěte. Je to sku­tečně hlavní zákonná zásada sociálně-právní ochrany. Ale musím přesně vědět, co se tím u toho či ono­ho konkrétního dítěte rozumí. A k tomu by mělo sloužit i zhodnocování situace dítěte, rodiny, in­dividuální plánování a tak dále. To nejsou samo­účelné nástroje, že by prostě někdo chtěl, aby se psaly nějaké papíry navíc. Hodnocení situace v rodině by mě mělo dovést k tomu, abych si řekl: U tohoto konkrétního dítěte asi takovýto postup nebo takové řešení bude opravdu v tom nejlep­ším zájmu,“ říká expert mimo jiné. A dočtete se zde i další zajímavé úvahy o proměnách pohledu na rodičovskou odpovědnost, o významu nového institutu prozatímního rozhodnutí a dalších aktuálních otázkách.

A těch vznáší srpnové číslo časopisu skutečně velké množství. Jeho dalším klíčovým materiálem je totiž přehled dosavadních závěrů rodinněprávních sympozií Justiční akademie, který zpracovala Radana Hrdličková. Najdete zde tato témata: 1. Protiprávní změna bydliště nezletilého dítěte jedním z jeho rodičů; 2. Svěření dítěte do péče příbuzné či blízké osoby; 3. Střídavá péče; 4. Osvojení; 5. Participace dětí v opatrovnickém soudním řízení; 6. Jak pracovat s nekompetentními rodiči; 7. Nepřijatelnost násilí na dětech; 8. Jak obstály závěry 1.–7. rodinněprávního sympozia v čase a praxi. K tomu je třeba připomenout, že závěry 9. sympozia jsme publikovali v únorovém čísle Rodiny a čerstvě zpracované závěry toho zatím posledního budou obsaženy v čísle zářijovém.

Z dalších materiálů chci upozornit na článek Nová aplikace pro rozvedené rodiče, který přibližuje aplikaci app2us autorek A. Vyskočilové a M. Radoušové, souhrnný materiál o dědickém právu ve vztahu k rodině, který v rámci dlouhodobého cyklu poradenské firmy SAMAK připravil M. Šebánek, nebo Poznámky o orgánech sociálně-právní ochrany dětí z pera Václava Mertina. J. X. Doležal se zamýšlí nad tématem Rodiče, děti a sociální sítě: kudy z té šlamastyky? a Jan Januš ve svém pravidelném sloupku Dětská popkultura očima J. J. tentokrát s dcerou Alenkou hodnotí tři úspěšné filmové produkce určené dětskému divákovi. Nechybí ani podnikatelsko-právní fejeton A. Mára Paurové, Rodinné serpentiny Martina Kováře a řada dalších příspěvků.

Pokud ještě neodebíráte Rodinu, náš odborný měsíčník o rodině ze všech stran, zbytečně toho nelitujte, to k ničemu není. Informujte se přímo u mne (peskova@brainteam.cz) nebo se podívejte na www.braintem.cz/e-shop - rozhodně to napravíme.