V pátek 27. října 2017 se v noblesních prostorách starobylého Karolina uskutečnilo sympozium nazvané Nový koncept úpadku podnikatelů a korporací. Tato akce, jíž moderovala JUDr. Daniela Kovářová, proběhla ve spolupráci s advokátní kanceláří JUDr. Michala Žižlavského a v partnerství s Asociací insolvenčních správců a s Karlovou univerzitou v Praze.
Sympozium zahájil JUDr. Karel Havlíček, podle něhož novely insolvenčního práva přinášejí nejednoznačnou interpretaci, navíc jsou rysem zbytečné regulace, a tak dnes máme předpisy na vše, co není nutné a potřebné. Naopak existují oblasti, pro které právo chybí, a my se pak dostáváme do neřešitelné situace. Právo dnes neodvratně směřuje k naprosté nesrozumitelnosti, ačkoliv by mělo být srozumitelné pro každého člověka. Nelze se v takové situaci divit, že dluhy jsou v dnešní společnosti politickým nástrojem.
Hlavní vystoupení na této akci nazvané Nové pojetí úpadku podnikatele a způsoby jeho řešení, přednesl advokát, předseda Rady Expertů Asociace insolvenčních správců, člen Legislativní rady vlády ČR JUDr. Michal Žižlavský, podle něhož je naše civilizace na existenci dluhu založena. Kritizoval změny insolvenčního procesu, jež se objevily až ve druhém čtení novely insolvenčního zákona ve sněmovně, a tedy obešly běžný legislativní proces. Na jeho vystoupení navázal advokát a vysokoškolský učitel doc. JUDr. Bohumil Havel, PhD., svým referátem na téma úpadkové situace dlužníka a standardů péče jeho orgánů, v němž se zabýval v něm mezerou krytí a důvody k jejímu zavedení. Poukázal také na střet mezi insolvenčním a exekučním právem, který Nejvyšší soud vyřešil příklonem ve prospěch exekucí. Na závěr popsal riziková jednání, objevující se někdy jako kulturní rozdíly a jindy jako konflikt s trestním právem.
Dalším vystupujícím byl soudce Nejvyššího soudu JUDr. Zdeněk Krčmář, jenž se zaměřil na majetkové sankce proti členům orgánů. Novela podle něj chtěla být nástrojem pro zachycení nepravostí. Jeho kolegu z Vrchního soudu v Praze JUDr. Františka Kučeru zaujala náhrada škody pro pozdní podání insolvenčního návrhu. Podotkl, že tam, kde je méně majetku, než kolik činí výše dluhu, nemohu být plně uspokojeni všichni věřitelé, nově lze však podat návrh úpadku teprve hrozícího, a pokud se dlužník včas připojí, nehrozí mu žádné sankce.
Předseda Městského soudu v Praze JUDr. Libor Vávra se na insolvenční řízení podíval pohledem trestního práva. Zmínil, že existuje minimum trestněprávních rozhodnutí, pročež se policie v této problematice ještě příliš neorientuje. Komplikace vzniká s účastenstvím, neboť se vzájemně obviňují jednotliví členové orgánů. Významnou roli v trestním stíhání hrají znalecké posudky a na rozdíl od jiných typů soudních sporů platí v trestním řízení zásada „v pochybnostech ve prospěch obviněného“, proto stíhání často skončí zproštěním.
Další diskutující se věnovali soudní judikatuře. Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karel Šimka, LL.M., Ph.D., podpořil specializaci soudců v oblasti správní a insolvenční, i nutnost jejich vzájemné komunikace.
Na závěr vystoupil ekonom České spořitelny Michal Skořepa, který auditoriu předestřel ekonomické prognózy dalšího vývoje insolvencí a jejich dopadu na ekonomiku celé společnosti a osvětlil paradox finanční stability, podle něhož v dobrých dobách společnost ztrácí obezřetnost, čímž si zadělává na budoucí komplikace.
Zpracovala: JUDr. Daniela Kovářová